Historie

Vážení hosté,
 právě se nacházíte v budově bývalého kláštera. Ten byl založen r.1873 hrabětem Leopoldem ze Šternberka. Hraběnka Luisa ze Šternberka sem povolala řeholnice řádu sv. Kříže ze Švýcarska. Malenovický klášter pak byl mateřským klášterem řádu pro Moravu. Řeholní sestry se zabývaly výchovou mladých dívek k domácím pracím, šití a vaření. Pečovaly také o nemocné.

V r. 1882 byl klášter zrušen, ale v r. 1899 byl obnoven. Hrabě Leopold na obnovu věnoval 30 000 zlatých. Budova byla renovována pro 3 řeholnice, které se věnovaly práci s dětmi předškolního věku. Byla to první mateřská škola v Malenovicích.

V posledních desetiletích byla budova využívána k různým společenským, zájmovým a podnikatelským účelům. Mnozí místní občané zde navštěvovali mateřskou školu, hospůdku a klub s názvem U TETOURA.

V září roku 2013 jsme objekt zakoupili se záměrem otevření stylového sklípku a restaurace. Vzhledem k neuspokojivému stavu budovy jsme přistoupili k rozsáhlé rekonstrukci vnitřních prostor. Zda se nám to povedlo, posuďte sami.

Z bývalého kláštera máte krásný pohled na Malenovický hrad – jednu z nejvýznamnějších historických památek zlínského regionu.

A tady je něco málo z jeho historie.

Z původní tvrze ho přestavil v 2. polovině 14 století markrabí Jan Jindřich, který byl nevlastní bratr Karla IV. Snažil se posílit panovnickou moc na úkor šlechty, počítal s jejím odporem proti politickým a správním reformám, a
proto budoval soustavu vlastních opěrných bodů . Roku 1427 byl hrad dobyt Husity a zpustošen. Až další dědička Anna ze Šonvaldu s manželem Janem z Lichtenburka tady podnikli pronikavou přestavbu. Ti jej pak prodali Vilému Tetourovi z Tetova. Po třicetileté válce se střídali různí majitelé a r.1692 hrad získal František Karel z Lichtenštejna Kastelkornu a ten dal hradu konečnou podobu barokního zámku a přistavil nové budovy. Napoleonské války způsobily počátkem 19. Století všeobecné ochuzení a tak nemohli členové rodu Šternberků, kteří hrad r.1804 získali, udržet velkou bytovou plochu a řada místností proto sešla. Byli vlastníky do r.1945 poté byl hrad sídlem lesní správy, z části obýván, z části užíván ke kancelářským účelům.

Dnes patří hrad k Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Hrad byl od severní a východní strany obehnán valy, jejichž zbytky se na východní straně dosud dochovaly. Za valy se rozprostírá les zvaný Skalka, který směrem na Zlín přechází v kopec zvaný Šternberk .

Z původního hradu vedla podzemní chodba až na Šternberk , kde byl v houští ukrytý východ.Když byl hrad obléhán nepřátelským vojskem , přešla část hradní posádky chodbou až na Šternberk a vpadla obléhajícímu vojsku do zad. Když hrozilo nebezpečí, že hradu bude dobyto , prchli obležení chodbou do bezpečí. Nyní je chodba sesutá a zasypaná a také východ není k nalezení . Starší lidé vyprávěli, že při vykopávání pařezů v lese se mnohdy do tajné chodby propadli. Jiná tajná chodba měla vésti z hradní studny do místního kostela sv. Mikuláše . Studna je hluboká 33 metrů a voda je v ní dodnes. Záhadu se pokusil rozluštit potápěč , který studnu prozkoumal.Nenašel nic kromě utopené kočky. Ve studni tedy chodba není.

Na druhou stranu , ale některé domy kolem kostela prokazatelně zbytky chodeb ve sklepích mají. Předpokládá se , že vedly na faru nebo do místního pivovaru.